Jan Meda

Třetí týden v lednu jsme dozvěděli, že v neděli 22.ledna  se koná velká náboženská slavnost na pláni Jan Meda kousek za hlavním městem. Dopravu nám zajistil Jarda Musil a spolu s námi nám účast slíbili i Gorbi s Tsehay. Bylo nám jasné, že vidličkáři, které jsme potkali v Národním parku Bale putovali právě sem. Fotil jsem tentokát na černobílý film ORWO NP 22 a měl jsem i jeden klenot - Ilford HP5. Těšil jsem se, že trochu proženu i objektiv dvoustovku Pentacon 4/200.

                                                             Úvodní fotografie       

Na snímku jsem (v té době mladý, krasavec a s drápky neobroušenými) s Tsehay a Gorbim na pláni Jan Meda.

Slavnost Timket ( Epifanie) 22.1. 1989.  Použitý písemný zdroj : Pavlína Kubová, vedoucí práce: Mgr. Miloš Mrázek Th.D. 2010

"Timket připadá na jedenáctý den měsíce Terr, což je v našem kalendáři 19. ledna spočívá v požehnání vody a v připomínce pokřtění Krista v řece Jordánu. V předvečer tohoto svátku (Ketera) je několik tabotů za zpěvu a tanců neseno v slavnostním procesí z každého kostela k speciálnímu místu s vodou, jako například břeh řeky nebo vodní nádrže. To má připomínat Ježíšovu cestu z Galileje k řece Jordánu. Taboty (Mojžíšovy desky) jsou umístěny ve speciálním, k tomuto účelu postaveném, stanu představujícím svatyni(maqdas). Ve vedlejším stanu po celou noc zpěváci (debterové) zpívají své písně a následuje sváteční obřad. Ráno je požehnána voda a ze čtyř různých míst se čtou pasáže. Tri svíčky se obvykle nechají plout po vodě, což je symbol Svaté trojce a zároveň Ježíše, jakožto "Světla světa", který vstoupil do vody, aby byl pokřtěn a tím ji požehnal. Na konci modliteb se lidé vydatně postříkají vodou, ne z důvodu nového křtu, ale pro připomenutí křtu Ježíšova a pro duchovní požehnání. Později jsou taboty v průvodu neseny nazpět do svých kostelů a tím je požehnána i zem, po které se jde. Např. v Addis Ababě je mnoho tabotů neseno na rozlehlé prostranstvíJan Meda, kde byla pro tento účel vybudována speciální vodní nádrž. Příští den je velká oslava na připomínku Ježíšova prvního vykonaného zázraku."

Na obrázku se dav lidí mačká u vodní nádrže a čeká na požehnání  stříkající vodou. Také jsem byl  požehnán  a sotva jsem uchránil foťák před proudem vody. Ten kluk lezoucí na sloup vlevo je prostě boží!

Holky, které se se nemodlí

Zatím co v levé části obrázku se holky poctivě modlí, vpravo je situace zcela odlišná. Holky  jsou zvědavé, co ten ferenč vlastně dělá. Zvláště ty úplně vlevo mají zcela vypovídající pohledy. Holky jsou všude na světě totiž stejné.

Líbání kříže

Co mě zejména na východních křesťanských církvích vadí, je neustálé líbání a jiné ožužlávání náboženských symbolů. V Řecku se mi jednou v kostele udělalo až špatně, když jsem viděl značné množství lidí, jak líbají stejnou ikonu. Na obrázku je muž, pusinkující zřejmě kříž. Nechci ani odhadovat, kolikrát byl tento symbol políben během slavnosti.

Úsměvy všude kolem

Slavnost byla pro nás víceméně raritní akcí. Já jsem ještě navíc  byl rád, že můžu fotit exotickou reportáž. Ale místní byli většinou silně věřící a bylo na nich vidět, že akci berou smrtelně vážně. Spadla z nich starost o budoucnost a najednou se cítili uvolnění. Proto úsměvy byly všude přítomné a na slavnosti vládla pohoda. Vdané ženy chodily zahalené, přece jenom vliv islámu byl patrný. 

Kamarádi

Zleva - delegát Exica Jarda Musil, Gorbi a Tsehay. Jak na tom byl Jarda s náboženstvím nevím. Gorbi byl vlažný věřící a když ho nikdo neviděl byl schopen se nacpat vepřovým, což mají Amharové zakázáno. Také v pití alkoholu se nedělal nějaké násilí. Tsehay byly otrodoxní věřící a nesnědla by ani chleba se sádlem.

Lupínci.

Kluci byli všude. Moc je bavilo dělat kašpárky do objektivu

Náboženský horlivec

Teď si budu trochu vymýšlet. Podle skvostného oděvu se jedná o nějakého vysokého náboženského hodnostáře. Oči má plné náboženského zanícení. Na obličeji je trochu patrné válečnická  výmalba, jedná se tedy s největší pravděpodobností o člena nějakého bojového řádu. 

Krásný úsměv

Snímek jsem si vybral k prezentaci celého mého vyprávění, tak zde nemůže chybět. Vzhledem k tomu, že dívka je nezahalená, předpokládám, že byla ještě neprovdána. Myslím, že za rok už byla začepená.  

Hlava na hlavě

Na Jan Medě prý tenkrát byl asi milion lidí. Podle toho to také vypadalo. Směs místních, ferenčů, žen a dětí a dokonce i jezdců na koních mě přímo vybízela, abych "lovil" neobvyklé záběry. Teleobjektiv byl skvělou volbou, což oceňuji i teď po letech. Vznikly tak krásně "odpíchnuté" snímky, navíc slušně naexponované, což bylo pro pozdější digitalizaci dost podstatné.

Proč se asi zamyslela žena na obrázku? Fantazie může pracovat naplno a vymýšlet si další příběh ...

Juchanda

Určitě znáte ten pokřik z naučných filmů o Africe. Nadšené juchání žen, ne nepodobné válečnému pokřiku Indiánů muselo znít na každé větší akci, kdy se holky trochu dostaly do ráže. 

Řazení košilatých                                                                                                                                                                     

Náš děda měl pro takové církevní hodnostáře výraz "košilatí". Líbí se mi i ten policajt s holí, který je o hlavu větší, než je průměr. To víte milion lidí, to se obtížně kočíruje. Taky ten kluk vlevo je skvělý.  

Sestřičky

Zdravotnická služba nemohla na Jan Medě chybět. Holky byly ostražité a svoje poslání braly nesmírně vážně. Ten tleskající chlápek si vybral pro svoji produkci opravdu skvělé místo s mimořádných rozhledem.

Já na bráchu!

Jeden z mých kolegů fotografů se účastní hry "Já na bráchu...". Jenom nevím, proč tak blbě  drží foťák levou rukou za řemínek. Holt někteří lidé mají divné zvyky. 

Biskupové se ještě mezi sebou baví, pravá slavnost ještě nezačala. 

Erární biskupodeštníky

Na Jan Medě začalo být pěkně horko. Biskupové tedy hbitě rozložili erární deštníky. Pokud si dobře pamatuji, bylo pod mrakem a naštěstí slunce nesvítilo. Dusno ale bylo k zalknutí - ani jsem jim ty hábity nezáviděl.

Rošťáci

Už jsem o tom tady psal, ale já prostě těžce snáším to ponižování žen prostřednictvím zahalování do hábitů. Takhle se tedy po Arabech nemuseli opičit. 

Kluci mě zaregistrovali a hned se na mě smáli. To oni dělají rádi, hlavně když jim za to něco kápne.

Kukadla jak zrcadla

Holčina na snímku má krásně udělané dredy. Tento účes jsem tenkrát ještě vůbec neznal a byl rozšířený u některých  kmenů na jihu země. Koukněte taky na ten její postoj-pak že holky nejsou potvory už od mala!

Všimněte si čutory vlevo dole. Oči mi zvlhly při vzpomínce na moje vojenská léta.

                                              Přátelé Tsehay a Gorbi

                                                   Oběma přátelům se na slavnosti líbilo. Tsehay brala věc smrtelně vážně, Gorbi spíš očima                                                         hodnotil holky, kterých kolem bylo habaděj.

Konečně je to tady !
Kolem desáté hodiny se konečně začalo něco dít. Fontána, kolem níž mělo proběhnout "oživení křtu" byla uvedena do provozu a tři nejdůležitější představitelé ethiopské církve mohli zahájit úvodní obřad.

Ozvučení pláně bylo zajištěno. Sice reproduktory měly poněkud chraplavý zvuk, ale to nebyla věc podstatná.

Náboženské zpěvy

Popové nižší kategorie zahájili zpěv motliteb. Měli takové zvláštní pokrývky hlavy, které vzdáleně připomínaly muslimské turbany. turbany. Bylo zde zajímavé pozorovat tyhle znaky prolínání kultur.

Já jsem se prodíral davem a v horečné snaze o co nejlepší snímek  mi konečně začala ta pravá reportážní práce.

Osprchovaný pop

Jeden z popů na předchozím snímku se přidal k hromadnému oživování křtu a viditelně byl potěšen. Ty čárečky nejsou nečistoty na negativu, nýbrž rozmazané kapky vody.

Další osprchovanec

Muž na snímku také nastavuje tvář vstříc novým zítřkům coby novokřenec.

Odříkávání modliteb

Popové žehnají fontáně, aby se její blahodárná voda stala vodou pokřtěnou. Ukrývají se přitom pod deštníkem, aby náhodou nenavlhli.

Císařský metál

Tenhle obrázek se mi líbil hned od prvního spatření. Nejen kvůli odevzdaného výrazu popa-kmeta s odstátými sluchadly. Všimněte si císařského metálu, nebyl to zřejmě nějaký obyčejný farář.

Narváno

Lidí postupem času stále přibývalo. Nebylo k hnutí ani na okraji planiny. Bylo patrné, že křesťanství zde má velmi pevné kořeny a ateistický socialismus  zde viditelně neměl žádnou šanci.

Požehnání 2

Opravdu si nepamatuji, co ten borec dělal s tou holí. Na první pohled to vypadá, jakoby mluvil do mikrofonu - asi to byl archaický kousek už v té době. Rozmazaná "ferenčka" v PDH si taky přišla pro svůj mokrý díl. 

Turbančíci

Tihle hoši s turbanem byli pro mě záhadou. Podle pokrývky hlavy bylo jejich oblečení šmrcnuté islámem, ale protože jeden z nich předříkává motliby, jedná se zřejmě o příslušníky jedné z mnoha odnoží koptské církve.

Informační tabule

Pomocí Googlu jsem si našel žalm 16/16 sv. Marka. Ten zní jasně : "Kdo uvěří a přijme křest, bude spasen; kdo však neuvěří, bude odsouzen". My neznabozi  tedy budeme, až přijde doba  mrtvýchvstání, odsouzeni a posmrtný život strávíme v pekle. Je to blbý, ale alespoň něco. Doufám jenom, že tam budou i čeští čerti.

Amharštinu neovládám, takže ostatní verše by mi mohli přeložit moji kamarádi, ale obávám se, že na to by jejich a moje ne-angličtina nestačila.

Blíží se konec slavnosti

Pomalu začínalo odpoledne a kněží s erárními deštníky se připravovali na závěr. 

Zamyšlená

Opět jedna reportážní momentka zamyšlené dívky. Je nezahalená, tedy hodně mladá a je k mání.

Tiché rozjímání

Uprostřed  davu se našli jedinci, kteří se neváhali ponořit do skrytého náboženského rozjímání, hledajíce ... možná stav nejvyšší blaženosti.

Náboženský dorost

Jedno jsem musel amharské církvi přiznat. Na každém kroku bylo vidět, že nemá starosti o zapojení mladé generace do svých aktivit.

Řazení božích bojovníků

 Organizace slavnosti nebyla bez chyb a průvod se už poněkolikáté začal řadit. Erární deštníky se ukazovaly v celé své nádheře.

Zdobené vidličky

Na expedici do NP Bale jsme potkávaly množství poutníků s náboženským symbolem v podobě dřevěných "vidliček" udělaných z klacku, který byl na konci rozštípnutý do tvaru V.  Zde jsme mohli spatřit jejich skutečnou podobu, která odkazovala na dvojedinost boha.

Znovu vousatý pop

Tři králové

I když byli, stejně jako mušketýři čtyři, tenhle název mě napadl hned, jak jsem je spatřil. Jedna z nejlepších fotografií, které jsem v Ethiopii udělal. Dokonce putovala po několika soutěžích. Pod zvětšovákem jsem se kdysi dost vyvztekal nad kresbou v jejich bílém rouše. Na skenu už to byla brnkačka.

I (nejen) duchovní mají své nešvary

Poslední obrázek z černobílé reportáže ze slanosti Epifanie na pláni Jan Meda. Borec provádí oblíbenou zábavu místních, obou pohlaví.

Asi ve dvě odpoledne jsme naši účast na slavnosti ukončili a vydali se směrem hotel Ghion. Bylo to docela dost daleko, ale chtěli jsme se projít neznámými končinami. Jarda Musil tedy odjel a my kráčeli po široké silnici, zaplněné lidmi kráčejícími oběma směry. Na chodnících seděli žebráci, nepřetržitá masa žadonících lidí o nějaký penízek. Zde jsem spatřil hrozné ukázky rozvinuté elefantiny a dalších nemocí, způsobujících znetvoření. Ještě nějaký čas se mi o této ulici zdálo a vlastně na scény z ní nemohu zapomenout dodnes. 

Oba naše kamarády jsme ještě pozvali na oběd a sotva jsme stihli policejní hodinu.